Já versus knihy

Mechanický pomeranč, dnes již kultovní dílo od Anthonyho Burgesse, které se stalo podkladem pro možná ještě kultovnější film od Stanleyho Kubricka.

Knihu i stejnojmenný film jsem měl ve svém seznamu přání hodně dlouho, a vždy jsem se snažil ignorovat každou informaci o ději, abych si nezkazil zážitek. Musím říci, že první kapitola pro mě byla naprostý šok, o většině slov, které zde jsou, jsem neměl ani ponětí, že existují. Naštěstí mě napadlo se podívat na konec knihy, kde je celkem užitečný slovník.

A věřte, že slovník budete potřebovat, Anthony Burgess vymyslel pro tuto knihu přibližně 50 nových slov, vycházejících z ruštiny. V českém překladu tyto slova byla nahrazena za směs anglicismů, rusismů a germanismů. Což někdy působí jako když si dvě 13ti leté holky píší přes facebook. Jsou zde výrazy jako drím (sen), fejs (obličej) nebo kečnout (chytit).

Díky tomu, že jsem tyto nové slova hledal ve slovníku, mě trvalo přečíst první dvě stránky 20 minut. Naštěstí když přežijete začátek a máte alespoň nějakou znalost Angličtiny, nebudete muset tak často pátrat nad významem slov, a budete si moci užívat tuto vynikající knihu.

Moje vydání z roku 2016 má zhruba 245 stran, přitom hlavní příběh zabírá jen zhruba 2/3. Zbytek knihy patří různým lidem, kteří se nám snaží toto dílo vysvětlit. Píší zde například co dané slovo a věta měla znamenat a na co autor narážel. Pro někoho možná zajímavé čtení, pro mě jenom nudná vata, kterou zde vydavatelé dali, aby si mohli odůvodnit cenu knihy.

Teď k příběhu. Alex je teenager a k jeho láskám patří mlácení lidí, vážná hudba, poflakování se s přáteli a už jsem zmínil mlácení lidí? Čteme zde o útrapách party, v jejímž je čele. K jejich hlavní náplni patří užívání drog (hlavně mléka) a přepadávání náhodných a zcela nevinných osob.

Příběh za těch necelých 200 stránek nemá šanci být zbytečně komplikovaný. Což je dobře, krásně odsýpá a nemusíme se prokousávat zbytečnými informacemi.

Anthony Burgess se rozhodně při popisování násilí nedržel zkrátka a vše je zde detailně vylíčeno. Opět jako v knize Útěk zde hraje velkou roli hudba, tentokrát především Ludwig van Beethoven a Wolfgang Amadeus Mozart.

Prvních pár stran byl pro mě opravdu boj, ale po nějaké době jsem si knihu začal užívat. Pokud nemáte rádi příběhy o morálních bohatýrech, tuto knihu si pravděpodobně zamilujete. Alex je antihrdina a za svoje činy se rozhodně nestydí.

Mechanický pomeranč        85%

„Vím co je správné, a souhlasím s tím, ale dělám to, co je špatné“