Peter May - Útěk
Peter May, autor ze skotského Glasgow si pro nás připravil další román, tentokrát s názvem Útěk. Musím se přiznat, že od tohoto slavného autora jsem nečetl ani jedno jeho dílo, takže jsem vůbec nevěděl, co mám očekávat a možná proto knihu hodnotím tak, jak hodnotím.
Nesuď knihu podle obalu. Otřepanější frázi asi nenajdete, přesto Útěk jsem si koupil jen díky té lebce z gramofonové desky. Můj mozek hned začal pracovat na plné obrátky o čem by kniha mohla být. Podle obálky jsem usoudil, že zde musí být vražda a samozřejmě se děj bude točit kolem hudby. Hudby z doby minulé, kdy ještě za něco stála. Knihu jsem bez otálení hodil do internetového nákupního košíku, aniž bych o ní něco více věděl.
Parta pěti kluků z Glasgow, kteří mají dost života ve svém městě se rozhodne vydat se na své největší dobrodružství. Jejich cíl je Londýn. Chtějí zde začít svoji dráhu muzikantů, protože je rok 1965, světu vládnou Beatles a Rolling Stones a nic není nemožné. O padesát let později se tři z nich vydávají na stejnou cestu, ovšem jejich sny vystřídala krutá realita života a jejich klukovský elán stařecké vrásky.
Děj se děli na dvě části, první se odehrává v roce 1965 a druhá v roce 2015 a pravidelně se střídají. V první kapitole (rok 2015) se dozvídáme o vraždě slavného herce, což vrhá nový stín na vraždu 50 let starou se kterou mají co dočinění, nyní již důchodci z Glasgow a vydávají se do Londýna. V druhé kapitole (rok 1965) je vylíčen jejich první útěk z rodného města. V knize jsou tedy popsány dvě cesty, obě do stejného místa, až na výjimky se stejnými lidmi, akorát v jiném časovém období.
Zajímavostí je, že zatímco část z dnešní doby je vyprávěna v er-formě, část z minulosti je v ich-formě. (děkuji ti wikipedie)
Kniha na začátku slibuje detektivní zápletku, kterou ale většinu knihy ignoruje, a čím dříve si to uvědomíte, tím lépe pro vás. Takže se rozhodně nejedná o detektivku. Ale slibovaná hudba z obálky tu je, zlatá šedesátá produkovala jednu skvělou skupinu za druhou a hodně velkých umělců je zde vyjmenováno. Při spoustě situacích je i konkrétně zmíněno, jaká hudba zrovna hrála z nedalekého gramofonu. Takže po nějakém čase se přistihnete, že místo čtení hledáte na Youtube zmiňovanou píseň, jen abyste lépe porozuměli situaci v knize.
Peter May jakožto Brit do knihy propašoval i pár názorů na politickou situaci v jeho zemi, neodpustil si rýpnutí do Margaret Thatcherové, ale jinak nejsou potřeba žádné britské reálie. Znalosti dobré hudby, kterou zde představují The Beatles, Rolling Stones, The Kinks a Bob Dylan, je v knížce vyžadována, a jestli je neznáte měli byste se stydět.
Někdo by mohl říci, že vzpomínání starých páprdů na dávné časy, na jejich chyby a první lásky, je jen brnkání na hodně lacinou strunu nostalgie, na mě to ale fungovalo. Kniha je relativně krátká a není zde prostor na zbytečné věci, proto se příběh odvíjí vcelku rychle. Přesto i za těch pár stran jsem si k hlavním hrdinům vytvořil silné pouto, a ke konci jsem měl pocit, že jsem na cestě s nimi.
Nepamatuji si, která kniha ve mně zanechala tolik pocitů. Je to jenom příběh o útěku z domu, ale přesto vás nutí přemýšlet o životě, o životě jaký je, jaký bychom ho chtěli mít, že dokonalý nikdy nebude a je jenom na nás jak ho prožijeme. A stejně na sklonku života budeme litovat pouze věcí, které jsme neudělali. Což je hlavní poselství této knihy.
Samozřejmě, že je zde hodně věcí, které bych mohl této knize vyčíst, ale neudělám to. Slibuji Vám, že za celých 400 stran se nebudete nudit, a když budete naladěni na stejně vlně jako autor, možná vám tento příběh dá i něco více, ale to nechám na vás :)
Peter May – Útěk 90%
Ti, kdo byli spatřeni při tanci, byli považováni za blázny těmi, kdo neslyšeli hudbu.